Zajímavosti v okolí

Mariin pramen

Mariin pramen se nachází v nadmořské výšce 700 m n. m. Nalezneme zde vydatnou studánku, která nás osvěží po náročné cestě. Pramen s pitnou pramenitou vodou byl v minulosti považovaný za léčivý. Upraven byl v roce 1879 a zasvěcen panně Marii.

GPS :  N 50°8'42.72"  E 17°11'26.88"

Vysoký vodopád

Vysoký vodopád patří k nejkrásnějších místům v Jeseníkách, nejen tím, že je ukryt v lesní divočině, ale také tím, že, ač se nachází na svahu Pradědu, je stranou hlavních všech turistických cest. Najdete jej pouhé tři kilometry chůze po modré turistické značce, která spojuje chatu Švýcárnu s Bělou pod Pradědem.Vysoký vodopád se nachází v CHKO Jeseníky v nadmořské výšce 1007 m. Rozkládá na severním svahu Velkého a Malého Jezerníku a východního svahu Malého klínu.K vodopádu vede modrá turistická značka. Okolí je vyhlášeno jako přírodní rezervace, která chrání soustavu kaskád a proudů na horním toku Studeného potoka. Původně 45 m vysoký vodopád byl v roce 1880 povodní rozrušen na řadu kaskád a proudů. V korytě pod vodopádem jsou zajímavé erozní tvary a na vlhkých skalách rostou zajímavé mechorosty a kapradiny. Skály výšky několika desítek metrů jsou historickým hnízdištěm sokola stěhovavého, území je součástí areálu rysa ostrovida. Hnízdí zde krkavec velký a ořešník kropenatý.

Vodopád Bílé Opavy

Vodopády Bílé Opavy se nachází na jihovýchodním svahu Pradědu na říčce Bílá Opava, jedním z přítoků Opavy. Pramení na jižním svahu hory ve  výšce 1 260 m/m, a prameniště tvoří soustavu  peřejí, kaskád a vodopádů, které se nacházejí v Národní přírodní rezervaci o výměře 280 ha, tvořené pralesem jeřábových smrčin místy parkového, jinde pralesovitého charakteru . Najdete zde například růži alpskou, mléčivec alpský, havéz česnáčkovou nebo papratku alpínskou. Kaňon je tvořen výhradně břidlicemi a křemenci. Nejvyšší z vodopádů Velký,  dosahuje téměř osmimetrové výšky. Na ohlazených rulových plotnách pod vodopádem jsou patrné obří hrnce ( prohlubně o průměru až několika decimetrů a hloubce několika centimetrů ), které vznikají vířivým pohybem vody a vodou unášených drobných kamínků.
Kolem vodopádů je naučná stezka s informačními tabulemi, která začíná v Karlově studánce a pokračuje až k chatě Barborka a opačně, je v oblasti kolem hlavních vodopádů tvořena dřevěnými lávkami a žebříky, a asi na dvou místech jsou řetezy k přidržování. V zimě je stezka neschůdná a je uzavřena.

Praděd

Praděd je se svojí nadmořskou výškou 1 492 metrů nejvyšší horou Moravy. Na vrcholu Pradědu je televizní vysílač s restaurací a rozhlednou. Přestože je Praděd až pátým nejvyšším vrcholem v ČR ( Sněžka (1 602 m), Luční hora ( 1 555 m ) Studniční hora ( 1554 m ), Vysoké kolo (1 509 m ) - všechny Krkonoše )., díky existenci 162 m vysoké budovy vysílače se tady ale  nachází nejvyšší bod v ČR. Ano, nejvyšší bod vysílače na Pradědu dosahuje nadmořský výšky 1 638 m a je tak o plných 36 m výše než vrchol Sněžky. Horní plošina vysílače je nejvyšším pevným bodem na našem území. Praděd je součástí stejnojmenné národní přírodní rezervace se vzácnými biotopy hlavního jesenického hřebene.

GPS : N 50°4′58″, E 17°13′52″

Petrovy kameny

Petrovy kameny s výškou 1438 m těsně pod vrcholem Vysoké hole 1463 m. Skály jsou tvořeny málo odolnou rulou. Na Petrových kamenech byla vyhlášena přírodní rezervace, která byla začleněna do Státní přírodní rezervace Praděd. Rezervace se rozkládá na 19 hektarech na severovýchodním svahu nad chatou Ovčárna. Cílem ochrany území je zachování druhového bohatství subalpínské květnaté nivy, okolních alpinských holí a vegetace vrcholové skály, která hostí vegetaci endemickou (zvonek jesenický, lipnice jesenická) spolu s dalšími vzácnými rostlinnými druhy.
Tato rezervace je řazena k rezervacím s mezinárodním významem a její ochrana je velice problematická zejména v předjaří, kdy neukáznění návštěvníci ignorující přísný zákaz vstupu sešlapávají nejcennější druhy rostoucí na skále a jejím okolí. Přesto je na Petrových kamenech povoleno v zimě lyžování. V létě ovšem pro výjimečnost lokality platí zákaz odbočení ze značené cesty a vstupu na skály.

Velký kotel

Velký kotel, též Velká kotlina je karovitý uzávěr údolí Moravice na jihovýchodním svahu Vysoké hole. Skalnatý kar byl modelován horským ledovcem v ledových dobách čtvrtohor, na dně je dosud pozůstatek morény. Velká kotlina je téměř bezlesá, v zimě se v ní udržují spousty sněhu (vydrží zde do června až do počátku července), často se zde vyskytují laviny. Vlivem dalších přírodních sil zde vznikla pestrá mozaika rozmanitých stanovišť, na kterých se vyvinulo a udrželo nebývalé množství rostlinných i živočišných druhů. Velká kotlina patří nejen k druhově nejbohatším lokalitám ČR, ale i střední Evropy. Úbočím Velké kotliny vede naučná stezka.Tato stezka je bezesporu nejpoutavější stezkou turistů v CHKO Jeseníky. Začíná v Karlově a vede podél toku řeky Moravice přes tuto přírodní rezervaci. Celá trasa od nulté zastávky k šesté měří zhruba 6 km, rozdíl nadmořských výšek je 630 m. Naučná stezka sleduje modrou turistickou značku, vedoucí z Malé Morávky. Nultá zastávka, vybavená orientační mapou celé naučné stezky, je v Karlově pod Pradědem.
Z Karlova vede stezka po Slezské cestě proti toku Moravice k první zastávce, která je na hranici rezervace. Druhá zastávka je již na dně kotliny - na spodní moréně ledovcového karu. Z vyhlídkové plošiny třetí zastávky je nejkrásnější pohled na celý skalnatý amfiteátr Velké kotliny. Čtvrtá zastávka je té vyhlídková plošina asi 100 metru pod pramenem Moravice. V prostoru horní hranice lesa je zastávka pátá. Odtud je vidět na horní zónu Velké kotliny. U šesté zastávky v sedle nad Temnou se setkává modrá turistická značka se žlutou, vedoucí z Malé Morávky na Ovčárnu. Informace, jež jsou poskytovány na tabulích, jsou uspořádány tak, aby měly svou logiku i pro návštěvníky jdoucí po naučné stezce v opačném směru.

Rejvíz

Rejvíz označovaný znalci jako nejkouzelnější lokalita v Jeseníkách je ideálním místem pro rodinnou procházku. Nejvýše položená obec ve Slezsku, nacházející se v romantické krajině uprostřed hlubokých lesů. Je cílem turistiky, především díky krásným "mechovým jezírkům" - Velkému a Malému, která jsou centrem největší slezské přírodní rezervace, vrcholového rašeliniště. Stáří rašeliniště se odhaduje na 6-7 tisíc let. Mimo značené cesty je kvůli ochraně přírody rezervace veřejnosti nepřístupná. Rezervací vede naučná stezka k Velkému mechovému jezírku. Stezka seznamuje návštěvníky se vzácnými druhy rostlin a živočichů této oblasti a její počátek je u chaty Rejvíz. V chatě lze shlédnout zajímavé vyřezávané židle s postavami zdejších usedlíků, které jsou dílem místního řezbáře. Rejvíz byl vyhlášen vesnickou památkovou zónou - s ohledem na dochovanou dřevěnou lidovou architekturou převážně 19. století, typickou pro Jesenicko – roubený dům se svisle bedněným štítem a vyřezávanými barevnými šambránami kolem oken.

Venušiny misky

Výrazná ostrovní hora Žulovské pahorkatiny zvaná Smolný vrch (404m) se tyčí ze zvlněné krajiny zvané Šíravy mezi obcemi Černá Voda a Kobylá. Na vrcholu Smolného se nachází přírodní památka Venušiny misky. Z vrcholového skaliska se otevírají úchvatné pohledy nejen na Žulovskou pahorkatinu s loukami Šíravy v popředí, ale také na severní část hlavního hřebene Rychlebských hor. Na skalách se vyvinuly četné tvary zvětráváni a odnosu žuly. Jejich vznik je podmíněn erozním účinkem srážkové vody a typickými vlastnostmi žuly. Jedná se zejména o skalní mísy, skalní sedadla a křesla, výklenky, žlábkové škrapy a skalní dutiny zvané tafoni. Největší ze skalních mís má v průměru 1,5 m, je hluboká přes 1 m a pojme asi 65 litrů vody. Pouze v období dlouhotrvajícího sucha bývá mísa suchá, jinak se na jejím dně udržuje stále voda, která se jen zvolna odpařuje. Tyto prohlubně, podle nichž dostaly Venušiny misky název, byly v minulosti považovány za pohanské obětní mísy nebo byly spojovány s nadpřirozenými bytostmi - tzv. Venušinými lidičkami. Tudíž se k Venušiným miskám váže se vícero pověstí.V okolí obce Žulová na Jesenicku se nachází mnoho žulových útvarů, z nichž nejpozoruhodnější jsou právě skalní mísy. Při průzkumu bylo zjištěno asi 108 těchto mísovitých útvarů, jejichž průměr kolísá mezi 30 a 150 cm a hloubka mezi 5 a 100 cm. Lokalit s těmito útvary je třicet, mezi nejznámější patří Smolný, Borový vrch, Píšťala a skalka u žulovského nádraží. Skalní mísy mají většinou pravidelný mísovitý tvar, u něhož převládá šířka nad hloubkou. Tyto útvary vznikly přirozeně, vyskytují i v jiných horninách, nejen v žule. Přistup z Velké Kraše, na jejím vidnavském konci, sledujte po pravé staně směrovku ke koupališti a dětskému táboru. Zde odbočte doprava a pokračujte asi 2 km až k chatě Hábina, po zákaz vjezdu. Odtud pokračuje pěšky asi 2,5 km po zelené turistické zančce.

Čertovy kameny

Čertovy kameny jsou skalní útvar nacházející se na severním úbočí Zlatého chlumu asi 3 km od Jeseníku. Asi 40 m vysoký a 100 m dlouhý skalní útvar dal i jméno turistickému objektu, který byl vybudován v jeho těsné blízkosti na počátku 20. století. Zatímco český název skaliska Čertovy kameny je spjat s prastarou pověstí, vysvětlující vznik tohoto místa, je německý název Harichstein (Harichovy kameny) zcela prozaicky odvozen od jména majitele pozemku, na němž skála stála, německého sedláka z České Vsi Vinzenze Haricha.
Výstup na vrcholek je zajištěn řetězy, z plošiny na vrcholku je pěkný pohled do údolí říčky Bělé, táhnoucí se od Jeseníku do Mikulovic a dále do polských rovin s výhledem až k Otmuchovskému jezeru. Čertovy kameny jsou velice oblíbené u horolezců. Jedná se o nejvýznamnější a zároveň i nejtěžší oblast na Jesenicku. Skalní oblast tvoří několik věží a okrajových skal. Skála se skládá z vyvřelého pegmatitu. Je velice pevná a poskytuje krásné lezení na plotnách, v kolmých a převislých stěnách. Cesty jsou jištěny kruhy a nýty. Na vrcholech věží jsou osazeny slaňovací kruhy. Skály dosahují výšky do 25m. Přístup k Čertovým kamenům vede z Jeseníku po žluté turistické značce. Můžete se na ni napojit u vlakového i autobusového nádraží. Další možnost je vydat se na Čertovy kameny po modré turistické značce od autobusového nádraží, nebo z České Vsi od vlakové zastávky Česká Ves. Z opačné směru jsou Čertovy kameny přístupny z Rejvízu po žluté nebo po červené přes rozhlednu Zlatý chlum, kde sestoupíte z Čertovým kamenům po modré.

Rozhledna Zlatý Chlum

Nad městem Jeseník na vrcholu Zlatého Chlumu  875 (m.n.m.) se tyčí kamenná 26 m vysoká rozhledna. Z věže je úchvatný výhled na Otmuchovské jezero  v Polsku. Jižní výhled zachycuje celé pásmo Hrubého Jeseníku od Pradědu až k Šeráku. Za příznivého počasí je západním směrem viditelná skupina Kralického Sněžníku a severozápadním Rychlebské hory. Přístup na Zlatý chlum vede z Jeseníku po červené nebo modré turistické značce, z opačné strany z Rejvízu též po červené turistické značce. Nejkratší cesta pak vede po modré značce z České Vsi.

Rozhledna Biskupská kupa

Biskupská kupa je výrazný vrch (888 m) na státní hranici s Polskem nedaleko Zlatých hor. Na vrcholu byla v roce 1898 postavena kamenná rozhledna. Ta je vysoká 19,3 m a je z ní nádherný výhled na celou oblast Zlatohorska, Vrbenska a Jesenicka. Při dobré viditelnosti lze z věže dohlédnout do Wroclavi - Polsko, nebo spatřit nejvyšší vrcholky Tater.
V roce 1896 tady byla zřízena první poštovna na území Moravy. Od roku 2006 je obnovena a přímo od rozhledny je možno posílat obyčejné listovní zásilky vnitrostátní i zahraniční.
Přístup na Biskupskou horu je ze Zlatých Hor po zelené turistické značce a nebo po modré turistické značce z Petrovic. Kolem rozhledny vede trasa naučné stezky sv. Roch a je tady pěší turistický přechod mezi Českem a Polskem.

Rozhledna Borůvková hora

Z vyhlídkové plošiny ve výšce 24 m se návštěvníkům nabízí nádherné výhledy na Rychlebské hory a roviny v sousedním Polsku. Nová stavba nahrazuje původní historickou rozhlednu z konce 19. století.

Borůvková hora (899m) - významný, mohutný a plochý hraniční vrchol hlavního hřebene Rychlebských hor. Nelezneme jej v severní části Travenské hornatiny, severním podcelku Rychlebských hor. Vrch na kterém rozhledna stojí se nachází asi 7 km západně od Javorníku. Na vrchol rozhledny vede 155 schodů. Rozhledna poskytuje kruhový výhled a tak za dobrého počasí je výhled na Otmuchovské a Nyské jezero v Polsku, Kralický Sněžník, Šerák, Praděd, Smrk a vůbec velkou část Jeseníků.
Borůvková hora je důležitou křižovatkou turistických cest. Roku 1742 zde byla vytyčena polsko-česká hranice. Nachází se tu i kiosek s bohatým občerstvením, příjemnými cenami a vstřícnými lidmi. Tuto novinku uvítají především turisti, které unaví cesta k této rozhledně. Pro ně majitelé přichystali i turistické známky a razítka s rozhlednou ve dvou provedeních (české i polské). Rozhledna je otevřena za příznivé viditelnosti celoročně. Přístup na rozhlednu je po turistických cestách od Javorníku, Travné, Bílé vody a Polska.

Koberštejn

zřícenina slezského strážního hradu Koberštejna se nachází nedaleko Zámeckého vrchu (934 m.n.m.) nad údolím Černé Opavy. Z hradu, který se nacházel na špatně přístupných skaliscích a v době existence musel budit dojem orlího hnízda, se do současnosti zachovala pouze část štíhlé válcové věže na skalnaté kupě a několik málo pozůstatků zdí a mohutného příkopu.
Na hrad se dá nejlépe dojít ze dvou stran. První, kratší trasa vede z Horního Údolí po modré tur. značce. Odtud je skála s věží vidět již z dálky. Odtud je to na hrad necelé 3 km (pokud si zkrátíte cestu a dojdete přímo na rozcestník Pod Koberštejnem, vyhnete se rozcestníku Starý Rejvíz). Od rozcestí Pod Koberštejnem vede z červené značky přímá trasa vzhůru do svahu až na hrad. Druhá trasa vede ze známého Rejvízu po červené, respektive modré turistické trase. Na rozcestí Starý Revíz se dejte mírně doprava po červené až dojdete na rozcestí Pod Koberštejnem. Odtud již byla cesta popsána.

 

 

Vyhledávání

Kontakt

Petrovka Bělá
790 01 Bělá pod Pradědem
+420602750931
+420724349594